HRDINOVÉ

16. dubna 2010 v 18:19 | N E V Ě D O M Á |  Myšlenky
Malé dítě bere život nezvyklíma očima. Postupem času si začne uvědomovat mnoho věcí a jednou hlavní etapou života je vnímání. Narážím na vnímavost a opakovanou kreaci. Každým dnem se učí nové věci a v jejich životě se objeví jakkýkoliv "hrdina" z pohádek, nebo filmů. Kolikrát v nejútlejším věku si dítě dokáže najít hrdinu i v lidech. Příkladem by mohla být rodina. Já to tak nikdy neměla. Možná, když jsem byla malá, jsem opravdu viděla ve svém otci jakéhosi hrdinu. Věřila jsem, že to, co řekne, je vždycky správně. Možná je to tentokrát tím, že jsem v pubertě a mého vlastního otce vidím jen jakousi překážku, protože on by rád, kdybych byla zpátky ta hodná holka, která se každým dnem usmívala. Ale všichni jednou vyrosteme. U některých je to dříve, u některých zase později, ale je to tak. Ráda bych vrátila své dětství, ale na druhou stranu bych přišla o pubertu. O tu první lásku. Pocit zamilovanosti a bolesti u srdce, pláče. Život opravdu není fér, ale dává nám svobodu žít. Dal nám všechno. Naši krásu, charakter, rodinu a přátele, které milujeme. I když si kolikrát stěžuji, tak bych svůj život neměnila a určitě bych se ho nevzdala. Pesimismus je kolikrát opravdu na správném místě, ale musíme se podívat i na druhou stránku věci. Otočit další kapitolu a začít znovu od začátku. Mít tu sílu.
Naše učitelka na občanskou výchovu nám zadala úkol, napsat esej o závislosti. Vybrala jsem si bulimii, protože vím, jaký je to pocit sedět u záchodové mísy a se slzami v očích cítit zvratky v ústech. Toužila jsem po vychrtlém těle a pocitu přejezení jídlem. Nerada se vracím zpátky do minulosti, hlavně k tomuto, kdy jsem nedokázala pořádně přestat, ale jsem opravdu od srdce šťastná, že to nezašlo daleko a nestala se ze mě chodící kost a kůže. Nechci urazit lidi, které trpí touto nemocí, protože jak jsem se zmiňovala, tak znám ten pocit a chtíč-být nejkrásnější a nejhubenější. Tato esej mě dokázala na půl hodiny srazit na kolena a pomalu si opět vzpomenout na ty týdny usilovného boje a slz. Snažila jsem se být dokonalá, ale už vím to, že krása se hlavně nachází uvnitř. Říká se to, ale když jdete po ulici a potkáte neznámé lidi a zamyslíte se nad jejich životy, pochopíte, že snad každý znich touží po vnější kráse a ne po té vnitřní stránce krásy. Pochopitelně bych lhala, kdybych řekla, že mě o krásu nejde. Všem o ni jde, ale hlavní je to, jaký je člověk uvnitř. Tak poznáte opravdové hrdiny našich životů. Jsou to lidé, kteří nás dokážou okouzlit a jediným slovem rozesmát. Ty lidi obdivujeme a nejde nám o krásu, jde nám o to, že se tito lidé dokážou chytit našeho srdce.
 


Komentáře

1 Čau čau Čau čau | Web | 16. dubna 2010 v 18:27 | Reagovat

Ahuj byla bych ráda kdyby ses přihlásila do SONMB neni to soutěž o nejlepší miss blog je to něco lepšího a super ceny

2 Feather Feather | Web | 16. dubna 2010 v 19:27 | Reagovat

Sám život nám nadělil vnímání,vnímat věci kolem sebe,lásku,bolest,závislost jakoukoliv nenávist a závislost.Touhu malého dítěte,a velkého hrdiny.Většina dospělí lidí,si myslí že nemáme vlastní názor,nepřemýšlíme o jejich lásce k nám.Neuvědomujeme si tu bolest když na nás vztáhnou ruku.Škola života stojí za to,poznat bolest naučit se odpoustě,mít v sobě kousek lásky k lidem,úctu a hlavně mít kolem sebe lidi upřímné.I když se to kolikrát nepovede vždycky je jeden člověku kterému bysme zavolali kdyby se stalo něco co ovlivní náš život a věci okolo nás.Hrdinové jsou důležití,jak bysme potom vzpomínaly na dětské fantazie o strašidlech které nám straší pod postelí a mi víme že náš hrdina nás přijde zachránit.Bohužel je to dětství,jedno z nejkrásnějších chvil v životě,ale pro některé také ne.Sami sebe kolikrát překvapujeme,ale hrdinové jsou důežití kdo by nás potom chránil ... kdoby nám sliboval krásné věci a mi zbůhdarma mu věřily.Je to fantazie ale krásná ... je to dětská fantazie.Ale vzpomínky na ní nejsou směšné,nýbrž krásné a kolikrát pohladí na srdci :)

3 pepina * pepina * | Web | 17. dubna 2010 v 11:01 | Reagovat

Ano, krása se nachází přeci uvnitř. Jsem ráda, že si to překonala. Nikdo neni dokonalý. :)

pěkný nový design!

4 Zvejkaczqa* Zvejkaczqa* | Web | 17. dubna 2010 v 16:09 | Reagovat

Je to přesně tak. Krása uvnitř je sice důležitá, ale první co prostě na člvěku vidíme je ta "krása okolo" a proto každému záleží aspoň minimálně na tom, jak vypadá;)

5 Ovca Bee Ovca Bee | Web | 18. dubna 2010 v 17:44 | Reagovat

Souhlasím. .
Opravdu mi scházel tenhel blogový svět. Miluju čtení tvých článků.
Jsi pro mě hrdina.

6 B R A N D I E B R A N D I E | Web | 19. dubna 2010 v 17:23 | Reagovat

Vnitření krása je důležitější,ale někteří to prostě nejsou shcopni pochopit.Krásný článek,krásný desing,jako vždy..:D

7 Myshutka Myshutka | Web | 19. dubna 2010 v 20:37 | Reagovat

nedávno mě napadlo:'žijeme,abychom jednou umřeli.'smutný konec?ani ne.musíme žít každý den naplno,protože nevíme co se může stát zítra.
ach ta naděje,co nás drží na živu..

8 Edythe Edythe | Web | 20. dubna 2010 v 18:34 | Reagovat

Vnútorná krása je dôležitá. Škoda, že veľa ľudí si to neuvedomuje. Lebo to čo je vonku raz pominie, no to skryté by malo ostať :)
Proste máš pravdu. Nádherne si to napísala :)

9 denishaky denishaky | E-mail | Web | 21. dubna 2010 v 20:20 | Reagovat

Líbí se mi, jak je to napsaný.Já jako malá a i až do teď mám svého hrdinu.Svého otce.

10 Ideantka Ideantka | Web | 22. dubna 2010 v 14:23 | Reagovat

Taky jsem měla tátu za hrdinu. Ale už nemám. Ale mám ho za dobrého přítele. To je lepší.
Honba za krásou... Dnešní svět to vyžaduje... Ale někteří to nezvládnou. Jsem ráda, že ty k nim nepatříš ♥

11 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 22. dubna 2010 v 17:52 | Reagovat

Souhlasím,být vnitřně krásný.?! na to asi neexistuje žádný recept..je to v nás,v našich zkušenostech  aživotech..hezky napsáno ;-)

12 El4is El4is | Web | 24. dubna 2010 v 9:11 | Reagovat

Souhlasím.Opravdoví hrdinové se skrývají uvnitř,v s rdci a nezáleží,jak vypadají,ale jak nás chápají a podporují nás..

13 baruuuska baruuuska | Web | 24. dubna 2010 v 10:39 | Reagovat

Proč lidé dnes pořád myslí jenom na to, že když budu krásná, štíhlá, mít dlouhé vlasy, nosit podpatky, budou si mě lidi víc všímat a kámoši mě mít víc rádi? Může za to dnešní společnost, která vymývá holkám hlavy, a můžou za to i spolužáci, kteří si ani kolikrát neuvědomují, že i když myslí svoje urážky ze srandy, někteří z nás si je můžou vzít až moc k srdci. Vnitřní krása, ano, je fajn najít člověka, co je krásný uvnitř, ale k čemu to, když vypadá navenek jak vypadá. Dnešní společnost nás učí, abychom tyto lidi brali až jako druhé. Snažím se brát všechny lidi takové, jací jsou a nedělat mezi nimi rozdíly. Jenže kolikrát to není tak  jednoduché. Co myslíte, je snadnější jít s davem nebo se mu postavit?

14 Lékorka Lékorka | Web | 24. dubna 2010 v 23:51 | Reagovat

Já měla hrdinu Petra Pana z videokazety kreslenýho filmu od dyznyho. Jak uměl lítat, jak byl skvělej... Já chtěla být s ním v Zemi Nezemi.

15 Lucerna Lucerna | Web | 28. dubna 2010 v 11:21 | Reagovat

krasne napsane :D joo aj ja by som chcela byt pravdaze hezka, ale uz som sa nejak zmierila stym vsetkym :))
sme aky sme, ty co nas poznaju a maju radi, preto aky sme a nie ako vypadame.. su naozaj lidi, ktory si zasluzia nasu lasku a pozornost
nikdy som nemala problem z chudnutim, skor z priberanim a to niesom anorekticka:) skraka mam taky organizmus a tisko zavidim tym co by chceli schudnut, lebo ja mam opacny problemos :( ach jo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama